Centrum multidisciplinárních výzkumů

Centrum multidisciplinárních výzkumů vzniklo na Archeologickém ústavu AV ČR Brno v roce 2025 s cílem propojit archeologii s dalšími vědními disciplínami a nabídnout tak komplexní pohled na výzkum historických procesů. Centrum sdružuje výzkumné pracovníky z různých vědních oborů, včetně archeologie, geoarcheologie, petroarcheologie, archeometalografie, traseologie, zooarcheologie, antropologie, archeobotaniky, archeogeofyziky a analytické konzervace. Takto široce koncipovaný tým se zaměřuje na realizaci základního výzkumu v oboru archeologie skrze multidisciplinární přístup, který při řešení výzkumných otázek integruje poznatky a metodické postupy z různých vědních oborů, což výrazně zvyšuje schopnost detailně studovat archaické společnosti v jejich plné komplexitě. Kombinací různých vědních přístupů můžeme zkoumat jak jejich materiální, tak i kulturní, environmentální a sociální aspekty. Multidisciplinární výzkum tak nejen obohacuje naše porozumění historickým jevům, ale také přispívá k rozvoji nových metod a nástrojů pro studium minulosti, což nám umožňuje přinášet nové, inovativní a přesnější interpretace.

Fakta

Vznik centra
2025

Vedoucí centra
Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D.

Výzkumní pracovníci
Mgr. et Mgr. Katarína Adameková, Ph.D.; Mgr. Jana Apiar, PhD.; Mgr. Soňa Boriová, Ph.D. (mateřská dovolená); Mgr. Michaela Látková, Ph.D.; MA Paola Pizzo, Ph.D.; RNDr. Kristýna Trnová

Odborní pracovníci
Mgr. Matěj Kmošek, DiS.; Bc. Filip Hájek, M.A.; Mgr. Marie Hořenínová; Jiří Klíma

Poslání

Předmětem našeho holisticky zaměřeného výzkumu je široká paleta témat zacílených především na historický vývoj interakcí mezi člověkem a přírodním prostředím. Tyto interakce jsou úzce spojeny se sociálními a ekonomickými strukturami předstátních společností, které studujeme skrze využívané suroviny a technologie, sídelní strategie a adaptace na klimatické změny. Z prostorového hlediska se zaměřujeme na oblast střední Evropy, avšak odpovědi na naše výzkumné otázky hledáme v širších celoevropských souvislostech. Cílem našeho výzkumu je přinést nové poznatky o inovacích a adaptacích na společenské či environmentální změny, jež byly nástrojem resilience archaických populací. Řešené projekty tak zahrnují například problematiku získávání a (re)distribuce klíčových surovin, vývoj a transfer technologií, proměn sídelní strategie a sociální struktury obyvatelstva na základě přírodních a ekonomických faktorů, ale i vývoje subsistenčních strategií. Specifikem našeho týmu je řešení výzkumných otázek pod prizmatem diachronního přístupu, který umožňuje studium dynamiky vývoje nastíněných aspektů v široké časové perspektivě. Z pohledu základního paradigmatu vycházíme v mnoha aspektech z procesualizmu, avšak při formování hypotéz nezavrhujeme ani některé prvky post-procesualizmu, jakými jsou například symboličnost nebo arbitrárnost určitých společenských jevů. Pro řešení výzkumných otázek využíváme nejmodernějších metod archeometrie, přičemž naší snahou je rozvíjení metodiky a inovací ve výzkumu. V této oblasti také aktivně budujeme mezinárodní spolupráce s obdobně tematicky orientovanými pracovišti po celé Evropě. Nedílnou součástí naší práce je popularizace archeologie jakožto moderní a multidisciplinárně uchopitelné vědy zkoumající vývoj člověka a jeho kultury v mnoha aspektech jeho existence.

Hlavní tematické okruhy

Sídelní strategie a adaptace člověka na přírodní prostředí a klimatické změny

Identifikace společenských a kulturních proměn zapříčiněných klimatickými změnami
Vliv přírodního prostředí na strukturu osídlení a sídelní strategie
Rekonstrukce a management zaniklých vodních systémů a zdrojů pitné vody
Formativní procesy vzniku archeologických situací a jejich paleoenvironmentální záznam
Tafonomické procesy v sídlištním prostředí
Původ a metoda identifikace vybraných rostlinných druhů v archeologických záznamech
Intrasite prostorové analýzy sídlišť a pohřebišť

Surovinové zdroje a subsistenční strategie archaických společností

Výzkum sociálních a ekonomických struktur archaických společností skrze nejvýznamnější klíčové suroviny (kámen, kovy, kost, hlína)
Ekonomický a symbolicko-rituální význam exploatačních a dílenských areálů
Definování výrobních teritorií a sledování vztahů mezi periferií a centrem
Modelování ekonomicko-hospodářského zázemí centrální lokalit
Interdisciplinární výzkum provenience surovin a modelování distribučních sítí klíčových surovin, polotovarů a finálních výrobků
Výzkum potravinových zdrojů a subsistenčních strategií se zaměřením na archeobotanická data, analýzy osteologického materiálu a lipidů na keramických nádobách
Sociální skladba archaických společností a jejich odraz v pohřebních areálech a depotech
Hrob/pohřeb jako odraz sociální struktury společnosti, rekonstrukce horizontálních a vertikálních sociálních struktur na základě kvantit/kvalit hrobů a artefaktů

Vývoj a transfer technologií

Diachronní výzkum vývoje a transferu již známých a vyhledávání doposud neznámých technologií používaných při zpracovávání klíčových surovin
Hledání motivů technologických inovací a adaptací
Proměny v úrovni výrobní specializace v makro i mikroměřítku
Realizace diagnostiky kompletního chaîne opératoire
Vliv sociálních a genderových aspektů na přístup k technologiím a surovinám

Laboratorní zázemí a přístrojové vybavení

Při výzkumu výše uvedených tematických okruhů využíváme pestrou škálu přírodovědných analýz realizovaných ve špičkově vybavené laboratoři v centrálním sídle ARÚB, případně ve spolupráci s dalšími specializovanými laboratořemi. Mezi běžně užívané metody patří například optická a digitální mikroskopie na celé řadě mikroskopů, skenovací elektronová mikroskopie s energiově-disperzním detektorem (SEM/EDS), rentgenová fluorescenční analýza prvkového složení (XRF), rentgenová difrakční analýza fázového složení (XRD), hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS), rentgenografie (RTG) a metalografie. Naše výzkumné centrum postupně rozvíjí také výbrusovou laboratoř, která je vybavena přístrojovým vybavením umožňujícím komplexní přípravu nábrusů a tenkých výbrusů z různých druhů materiálů. Ke geoarcheologickému a archeogeofyzikálnímu výzkumu bývá využíván také granulometr, ruční kappametr SM 20, vrtná souprava s dutým jádrem a šestnáctisondový gradiometrem od značky Sensys. K validaci výzkumných otázek (zejména v případě problematiky vývoje technologií a tafonomických procesů) aplikujeme i metody experimentální archeologie.