Komplexita předmoderních společností

Studium komplexity předindustriálních společenství na území střední Evropy je opravdovou výzvou dnešního vědeckého bádání. Stávající úroveň bádání nad dynamikou vývoje společenské organizace dosvědčuje, že jen skrze plné pochopení jejích jednodušších forem a mechanizmů jejího zesložiťování dokážeme adekvátně uchopit komplexní realitu světa, který nás obklopuje dnes. Tento fakt činí v kontextu dramatických proměn a krizí, kterým dnešní globální společnost čelí, nutnost zkoumání procesů nárůstu a úpadku společenské komplexity o to legitimnější a naléhavější.

Avšak zatímco moderní, stejně jako vrcholně a pozdně středověká společenství, za sebou zanechávají množství písemných pramenů vypovídajících o různých aspektech tehdejšího života, přičemž tak dovolují poměrně dobrou historickou analýzu organizace jejich každodenních aktivit, čím hlouběji (zvláště ve středoevropském prostoru) do minulosti nahlížíme, tím méně máme takových zpráv k dispozici. Pro tato starší období lidského vývoje jsme tak z velké části a mnohdy i zcela odkázáni na výpověď archeologických pramenů. Archeologické pozůstatky minulosti se však svých tajemství nevzdávají snadno. K vytěžení jejich potenciálu je tak třeba kombinace různých teoretických přístupů za asistence ostatních vědeckých disciplín, ať již humanitních, přírodovědných, či technických.

Klíčovým tématem pro pochopení společenských změn je postihnutí společenského pozadí geneze organizačních složek společnosti a pochopení společenského pozadí balancování jednotlivých individualit a mocenských skupin mezi jejich organizační (tj. společensky přínosnou) a extraktivní (tj. predátorskou) rolí. Již stávající úroveň archeologického poznání poskytuje mnoho cenných poznatků. Ukazuje, že společenská dynamika takřka nikdy nebyla důsledkem výhradně elitní agendy, ale spíše syntézou (v různých obdobích různě silných) proudů generovaných z vrchu (tzv. top-down procesů) a odspodu (tzv. bottom-up procesů). Tedy určité formy konsenzu mezi elitními složkami společnosti a požadavky běžné neelitní populace.

Tyto procesy, jež archeologie dokáže svými prameny pro různá období lidského vývoje ilustrovat, nabourávají hluboce zakořeněnou představu, že hybateli společenské změny byly vždy jen elitní mocenská patra společnosti, zatímco nižší společenské úrovně byly ve většině jen pasivními svědky, případně obětmi, proměňujícího společenského uspořádání. Zdá se, že spíše opak je pravdou. Mocenští lídři ve svém jednání vždy v určité míře museli zohledňovat širokou společenskou poptávku po změně stávajících poměrů. Do jaké míry se jim následně podařilo či nepodařilo bottom-up kontrolní mechanizmy rozvrátit či obejít, je možno ilustrovat případovými studiemi napříč všemi zkoumanými obdobími.

Průzkum společenských vztahů a procesů prostřednictvím archeologických pramenů a metod se tedy ukazuje jako velmi důležité. Nevyhýbá se mu proto ani vědecký tým ARÚB, který se soustředí především na období prudkých společenských změn v průběhu 9. století, kdy se na území východní části střední Evropy formovalo velkomoravské společenství. Snaha archeologů ukazuje, že i přes fragmentárnost hmotných pramenů jsme schopni jistou měrou rekonstruovat podobu tehdejší ekonomiky, resp. tržního systému a z něj se pak posunout na dalších úroveň a odvodit i kořeny a charakter společenských, resp. mocenských vztahů nejen uvnitř Velké Moravy, ale též mezi Velkou Moravou a jejími dobovými sousedy.

Hlubší pochopení tohoto raně středověkého společenství, jehož existence byla důležitým mezníkem, který formoval základy moderní české státnosti, stejně jako geopolitické uspořádání regionu východní části střední Evropy, by však bez archeologického bádání bylo možné jen stěží. Archeologie a její prameny se tak pro výzkum společenské komplexity a tak i lepšího uchopení dnešního světa ukazují jako extrémně cenné a nenahraditelné. 


Citované zdroje:

Hlavica, M. 2020: Značky na dnech velkomoravských keramických nádob jako nástroj poznání ekonomicko-politické komplexity Velké Moravy. Rukopis dizertační práce. Ústav archeologie a muzeologie FF MU. Dostupné online na is.muni.cz

Hlavica M. – Bárta, P. – Merta, O. in print: Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice. Archeologia technica. Dostupné online na academia.edu.

Hlavica M. – Procházka, R. 2020: Market System. In L. Poláček et al.: Great Moravian Elites from Mikulčice. Brno: Czech Academy of Sciences, Institute of Archaeology, 73-75. Dostupné online na academia.edu.

Výsledky experimentální rekonstrukce tzv. sekyrovitých hřiven, dosud ne plně pochopeného projevu velkomoravského ekonomického systému (podle Hlavica 2020, obr. 12).
Geografický model podoby tržního systému uvnitř krystalizačního jádra Velké Moravy (podle Hlavica – Procházka 2020, Fig. 33).
Model organizační struktury velkomoravské společnosti postavené na konfederačním uspořádání moravských knížectví (podle Hlavica 2020, obr. 2.4).

Kam dál?