Středisko pro paleolit a paleoantropologii

V centru pozornosti střediska stojí adaptace našich předků, které zkoumáme coby významnou sílu evoluce s dalekosáhlými dopady. Zcela ojedinělý nálezový fond – vzácná komplexní lovecká sídliště s jedněmi z nejstarších fosilních nálezů anatomicky moderního člověka v Evropě – nám poskytuje významné privilegium rekonstruovat způsob života lovců a sběračů, kteří zde žili v době klimatických výkyvů poslední doby ledové.

Věnujeme se především migračním vlnám moderního člověka z Afriky do Evropy během mladého paleolitu. Objevitelům neznámého území, kteří museli zcela změnit svůj styl života, čímž katapultovali svůj technologický i kulturní vývoj na jeho tehdejší pomyslný vrchol. Zajímají nás vztahy a kontakty, které probíhaly mezi lovecko-sběračskými kulturami anatomicky moderních lidí a původní neandrtálskou populací na rozhraní středního a mladého paleolitu, a, na druhé straně časové osy, jejich střety a interakce s neolitickými zemědělci na konci střední doby kamenné. Ve zkoumání nálezů i ve formulaci výzkumných otázek a teorií využíváme moderní výzkumné metody, které nám umožňují postupně skládat komplexní obraz tehdejších lidí. Významnou pomocí v interpretaci života lovecko-sběračských kultur v minulosti jsou nám i etnoarcheologické komparativní výzkumy. Expedice v africké Etiopii, v severních teritoriích Austrálie nebo na severní Sibiři nám umožňují pozorovat život a chování současných nomádských kultur a lépe tak pochopit kultury minulé.

Skládáme mozaiku poznání o prvních zástupcích anatomicky moderního člověka v Evropě

Skládáme mozaiku poznání o prvních zástupcích anatomicky moderního člověka v Evropě



Lebky tří jedinců pohřbených ve společném hrobě na lokalitě Dolní Věstonice II se zbytky červeného barviva. Foto M. Frouz

Fakta

Vznik střediska
1995

Vedoucí střediska
Mgr. Martin Novák, Ph.D.

Vědečtí a odborní pracovníci
Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D.; Mgr. Soňa BoriováDr. Michaela Polanská; doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.; PhDr. Petr Šída, Ph.D.; Ing. Petr Škrdla, Ph.D., DSc.; Mgr. Soňa Vacková

Poslání

Ve Středisku pro paleolit a paleoantropologii se od svého počátku zaměřujeme na široce pojatý, interdisciplinární výzkum původu prvních anatomicky moderních lidí v Evropě. Zkoumáme jejich fyzické, sociální a behaviorální adaptace v environmentálním, klimatickém a kulturním kontextu. Tuto problematiku dáváme také do souvislosti s otázkou konce evropských neandertálců nebo s procesem postupného nahrazování posledních skupin lovců-sběračů zemědělskými populacemi. 

Zkoumáme adaptace lovců mamutů, které je vynesly na vrchol lovecko – sběračských kultur



Pohled na severní svahy Pavlovských vrchů, na kterých lovci mladého paleolitu opakovaně budovali svá sídliště. Strategicky umístěná sídla umožňovala široký rozhled do říčního údolí a včasné zachycení migrujících stád zvěře. Foto M. Frouz

Zkoumáme adaptace lovců mamutů, které je vynesly na vrchol lovecko - sběračských kultur

Hlavní tematické okruhy

Počátek mladého paleolitu ​​(45-35 tisíc let BP): přechodné období, ve kterém moderní lidé nahradili neandrtálce, představuje jedno z klíčových témat současné paleolitické archeologie a paleoantropologie. V Evropě souvisí s významnými kulturními a sociálními změnami, které stimulovaly nové vzorce chování, komplexní lovecké strategie, technologické inovace a symbolické vyjadřování. Moravu v tomto rámci vnímáme jako možnou „zónu kontaktu“ mezi místními neandrtálci a příchozími anatomicky moderními lidmi, kdy se zde rozšířily první přechodové mlado-paleolitické techno-komplexy jako bohunicien a szeletien, které byly později nahrazeny kulturou aurignacien jako první čistě mlado-paleolitickou kulturou moderních lidí.

Gravettien (30-22 tisíc let BP): tato archeologická kultura „lovců mamutů“ vyplňující vrcholné období mladého paleolitu představuje jednu z nejkomplexnějších lovecko-sběračských adaptací na dobu ledovou. Naše aktivity se zde přirozeně zaměřují zejména na sídelní areál Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice, který představuje v celoevropském měřítku unikátní, vnitřně strukturovaný soubor loveckých sídlišť, vypovídající nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit. Areál byl zkoumán již téměř sto let Karlem Absolonem, Assienem Bohmersem, Bohuslavem Klímou, Jiřím Svobodou a dalšími badateli. V roce 2010 bylo na návrh ARÚB vyhlášeno Národní kulturní památkou „Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov“, které je od roku 2016 na populárně-vědecké úrovni prezentována formou unikátního projektu Archeopark Pavlov.

Počátek pozdního mladého paleolitu ​​(22-18 tisíc let BP): výzkum kulturních reakcí v období zhoršujícího se klimatu během posledního glaciálního maxima přináší poměrně vzácný pohled na lidská sídliště v řídce osídlené střední Evropě. Dlouhodobý a technicky náročný výzkum lokality Mohelno – Plevovce, která je situována na březích vodní nádrže v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany, kde archeologické vrstvy erodují kvůli neustále se měnící hladině vody, nám umožnil odkrýt několik pozoruhodných a jedinečných sídlištních kamenných struktur, které jsou interpretovány jako kamenné podlahy možných obydlí.

Mezolit (10-5,5 tisíc let BC): období, kdy byly skupiny posledních lovců-sběračů postupně nahrazovány zemědělskými populacemi zkoumáme především jako součást komparativního výzkumu. Zaměřujeme se na sídelní a subsistenční strategie lovců-rybářů v lesním prostředí holocénu, zejména v pískovcových oblastech severních Čech.

Ve své práci se zaměřujeme nejen na tradiční archeologické problémy, ale plně využíváme i nejmodernější metodické přístupy a analytické protokoly. Zajímá nás problematika datování, chronologie a mikro-stratigrafie, dále analýzy prostorových a sídelních strategií, technologie, typologie a traseologie v hmotné kultuře a také otázky související se symbolismem, rituálním chováním a uměním. 

Zvláštní důraz je kladen na paleoantropologický výzkum, kde se zaměřujeme na detekci nových nálezů lidských fosilií, na virtuální antropologii, genetiku a histologii tvrdých tkání, společně s izotopovými studiemi potravinových řetězců, sezónností a migrací prehistorických lidských populací. Archeozoologické a paleoenvironmentální studie nám zase umožňují rekonstruovat ledovcovou krajinu nebo lépe pochopit průběh a dopady biotických a abiotických depozičních a post-depozičních procesů, které významně ovlivňují námi zkoumané nálezové situace. Při interpretaci výsledů nebo formování nových hypotéz nám rovněž pomáhají etnologické a experimentální srovnávací studie.

Geograficky je naši klíčovou studijní oblastí střední Podunají s jedinečnými lokalitami na Moravě – zejména oblast Pavlovských vrchů, a Brněnské kotliny, dále Moravský kras, Moravská vrchovina, Předmostí, Petřkovice, střední Pomoraví, doplněné o průzkumy v severních Čechách, v pískovcových oblastech Českolipska, Českého Švýcarska nebo Českého ráje.

Pozorováním současných nomádských populací ve světě formulujeme lepší hypotézy o minulosti

Pozorováním současných nomádských populací ve světě formulujeme lepší hypotézy o minulosti


Etnoarcheologický výzkum kočovných pastevců sobů na severozápadní Sibiři pomáhá pochopit myšlení loveckých společností v paleolitu. Foto J. Svoboda

Výzkumná základna

Dolní Věstonice

V rámci celkové koncepce ARÚB se v roce 1995 bývalá terénní základna v Dolních Věstonicích přetransformovala na detašované vědecko-výzkumné pracoviště Střediska pro paleolit a paleoantropologii. Na pracovišti je dnes soustředěna v původním kontextu podstatná část archeologického, paleoantropologického a archeozoologického materiálu ze záchranných a systematicky vedených poválečných výzkumů ARÚB týkajících se zejména období paleolitu a mezolitu. Našim cílem je evidence, postupné zpracování a komplexní zhodnocení tohoto inventáře s důrazem na interdisciplinaritu a moderní počítačové vyhodnocení dat. V rámci populárně-vědeckých a vzdělávacích aktivit činnost pracoviště úzce souvisí s blízkým „Archeoparkem Pavlov“, na jehož aktivitách se vědečtí a odborní pracovníci střediska přímo podílí.

Vedle standardních pracoven badatelů se zde nachází laboratoř pro očištění, konzervaci a základní zpracování archeologických nálezů, linka na proplavování odebraného sedimentu z archeologických nalezišť a také specializovaná laboratoř na zhotovení měkkých výbrusů z tvrdých živočišných tkání. Přístup k informačním zdrojům zajišťuje zřízená knihovna monografií a časopisů převážně s paleolitickým a paleoantropologickým obsahem. Středisko také disponuje moderním archeologickým depozitářem, který splňuje současné požadavky na uložení nálezového materiálu z archeologických lokalit, jak z hlediska zabezpečení, dlouhodobé ochrany vůči vlivům okolního prostředí (prach, vlhko, teplota), tak i logistických požadavků.


Kam dál?


Kam dál?