Středisko pro výzkum doby římské a stěhování národů

Naše poznání se opírá o dlouhodobý kontinuální výzkum a kumulaci poznatků předchozích generací badatelů a badatelek. Na jejich základě a za přispění nejmodernějších výzkumných metod náš tým modeluje čím dál tím plastičtější obraz o tom, jak na našem území žili příslušníci germánských kmenů doby římské, jaké pěstovali sousedské vztahy a vedli války s nedalekou Římskou říší nebo jak se přes naše území převalily mohutné vlny kmenových přesunů v pohnuté éře stěhování národů.

Mezi naše nejvýznačnější lokality patří rozsáhlá vojenská základna na Hradisku u Mušova, kde dlouhodobě zkoumáme komplex unikátních stop římské armády hluboko v nepřátelském území. V její bezprostřední blízkosti byly učiněny významné hrobové a sídlištní nálezy místních Germánů. Studujeme na nich pestrou paletu komplikovaných vztahů těchto kulturních okruhů a mimo jiné se ptáme: Zasahovali Římané do podoby vedoucích germánských elit? Měla přítomnost Římanů vliv na duchovní a materiální svět Germánů? Šlo pouze o válečnou výpravu, nebo měla římská vojska v úmyslu se na našem území trvale usadit?

Jedno z nejrozsáhlejších pohřebišť kmene Langobardů, kteří se u nás přechodně usadili na své tehdejší pouti z Německa přes Panonii až do Itálie, zkoumáme na lokalitě Mušov-Roviny. Izotopové a genetické analýzy zde objevených kosterních pozůstatků dávají nahlédnout do dynamiky migračních proudů během stěhování národů. Kromě detailního poznání výstroje, výzbroje a kroje, jejichž kořeny a paralely nacházíme v souborech archeologických nálezů ve všech zemích, kterými Langobardi na své pouti prošli, pátráme též po tom, jaká část populace byla skutečně mobilní a která naopak statická? Šlo skutečně o přesouvání celých kmenů, nebo se přesouvaly pouze elity a jejich vojenské družiny?

Interpretujeme vztahy a střety mezi římskou civilizací a germánskými kmeny na našem území

Interpretujeme vztahy a střety mezi římskou civilizací a germánskými kmeny na našem území


Bronzová římská spona zdobená emailem z lokality Mušov. Foto P. Růžičková

Poslání

Středisko dlouhodobě rozvíjí široce koncipovaný základní vědecký výzkum doby římské a stěhování národů. Intenzivně, interdisciplinárně a s ukotvením v mezinárodní síti spoluprací se věnuje vybraným kulturně historickým, chronologickým či technologickým otázkám inherentním daným časovým úsekům. Vedle dlouhodobého zájmu o širokou škálu interakcí germánského a antického římského světa zkoumá též různé aspekty dynamicky se měnících poměrů stěhování národů. Významnou část aktivit střediska představují záchranné výzkumy, reprezentativní pro oblasti a období, které jsou zastoupeny ve vědeckém profilu týmu. Tým střediska intenzivně využívá své, z tradice minulých desetiletí vyvěrající, pozice jednoho z hlavních center výzkumu protohistorie v České republice i v celé střední Evropě. Dlouhodobě moderuje a propojuje badatelská pracoviště a aktivně pořádá mezinárodní odborná fóra (konference). Jako zákonem i odbornou prestiží daný garant disciplíny se aktivně věnuje též současným společenským výzvám, jimž protohistorická archeologie čelí především v tématu detektorového hledání a tzv. občanské vědy. Důležitou doprovodnou součástí aktivit střediska je průběžná a atraktivní popularizační prezentace výsledků vědeckých aktivit směrem k široké veřejnosti. Mimořádným fórem pro trvalou prezentaci a popularizaci výsledků činnosti střediska je Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše.

Výsledky vědeckých aktivit prezentujeme atraktivní formou široké veřejnosti


Římané na Mušově – scéna z filmu promítaného v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Foto P. Růžičková, 2019

Výsledky vědeckých aktivit prezentujeme atraktivní formou široké veřejnosti

Hlavní tematické okruhy

Doba římská

Silný fokus na téma římsko-germánských vojenských konfrontací zejména v období markomanských válek v letech 172–180 n. l. jednoznačně vyplývá ze skutečnosti, že území jižní Moravy a přilehlých regionů disponuje zcela unikátní pramennou bází pro řešení archeologických a historických otázek s mimořádně širokým, v celoevropském měřítku registrovaným mezinárodním dopadem. Představuje významnou tematickou oblast, v níž se česká archeologie etabluje též v rámci římsko-provinciální a limitní (Limes Romanus) archeologie prováděné a sledované na celém kontinentu. Toto tematické zaměření také generuje kolem výzkumného týmu širokou škálu národních i mezinárodních kontaktů a spoluprací. Terénní a teoretické výzkumy se mimo jiné zaměřují na poznání římské pevnosti centrální povahy na Hradisku u Mušova, na systematický výzkum jednotlivých římských krátkodobých táborů a také na detailní analýzy v otázkách materiální kultury, subsistence a strategie římského vojska na našem území.

V tematickém okruhu doby římské se nadále tým zaměřuje na problematiku vývoje germánské společnosti, kterou zkoumá jak skrze individuální kategorie hmotných pramenů (zejména sídlišť), tak též pomocí velkých datových souborů v rámci počítačového agentního modelování.

Doba stěhování národů

V rámci tematického okruhu stěhování národů se středisko zabývá získáváním, zpracováním a vyhodnocením archeologických pramenů pro poznání složitých otázek sídelní kontinuity či diskontinuity a etnicko-kulturních identit doby stěhování národů, tedy období konce 4. až druhé poloviny 6. století, v širším středoevropském kontextu velkých migračních pohybů. Prioritní zájem je zaměřen na mladší, langobardskou fázi této epochy. Pramenný fond z území Moravy představuje mimořádně důležitý článek v řetězci archeologických stop, které při svém přesunu ze severu Evropy až do Itálie Langobardi zanechali. Rozsáhlé nekropole a jejich materiál, které tým dlouhodobě zkoumá, disponuje množstvím významných pramenů umožňujících tradiční archeologické i nové bioarcheologické výzkumy komplexní povahy včetně výrazného zapojení mezinárodních spoluprací.

Aktivně se věnujeme současným společenským výzvám zejména v tématu detektorového hledání a tzv. občanské vědy

Aktivně se věnujeme současným společenským výzvám zejména v tématu detektorového hledání a tzv. občanské vědy


Povrchové sběry za pomoci detektoru kovů. Foto archiv ARÚB

Výzkumná základna

Dolní Dunajovice – Mušov

Webová stránka základny: www.archeologiemusov.cz

Středisko pro své výzkumné aktivity využívá výzkumné základny v Dolních Dunajovicích, která vznikla již v roce 1981 především pro potřeby záchrany archeologických památek ohrožených stavbou novomlýnských nádrží. Od roku 1986 se postupně vyprofilovala jako specializované pracoviště zaměřené především na terénní výzkumy lokalit doby římské a stěhování národů. V roce 1999 pracoviště získalo v obci vlastní budovu. Prošla postupnou rekonstrukcí a dnes je plnohodnotným zázemím pro špičkovou vědeckou práci v oboru. Archeologové a výzkumní technici pracující na této expozituře se věnují terénním výzkumům, zpracovávají nalezené artefakty a také se podílejí na záchraně stavebními aktivitami ohrožených památek v regionu.


Kam dál?

Kam dál?