Středisko pro výzkum doby římské a stěhování národů
Naše poznání se opírá o dlouhodobý kontinuální výzkum a kumulaci poznatků předchozích generací badatelů a badatelek. Na jejich základě a za přispění nejmodernějších výzkumných metod náš tým modeluje čím dál tím plastičtější obraz o tom, jak na našem území žili příslušníci germánských kmenů doby římské, jaké pěstovali sousedské vztahy a vedli války s nedalekou Římskou říší nebo jak se přes naše území převalily mohutné vlny kmenových přesunů v pohnuté éře stěhování národů.
Mezi naše nejvýznačnější lokality patří rozsáhlá vojenská základna na Hradisku u Mušova, kde dlouhodobě zkoumáme komplex unikátních stop římské armády hluboko v nepřátelském území. V její bezprostřední blízkosti byly učiněny významné hrobové a sídlištní nálezy místních Germánů. Studujeme na nich pestrou paletu komplikovaných vztahů těchto kulturních okruhů a mimo jiné se ptáme: Zasahovali Římané do podoby vedoucích germánských elit? Měla přítomnost Římanů vliv na duchovní a materiální svět Germánů? Šlo pouze o válečnou výpravu, nebo měla římská vojska v úmyslu se na našem území trvale usadit?
Jedno z nejrozsáhlejších pohřebišť kmene Langobardů, kteří se u nás přechodně usadili na své tehdejší pouti z Německa přes Panonii až do Itálie, zkoumáme na lokalitě Mušov-Roviny. Izotopové a genetické analýzy zde objevených kosterních pozůstatků dávají nahlédnout do dynamiky migračních proudů během stěhování národů. Kromě detailního poznání výstroje, výzbroje a kroje, jejichž kořeny a paralely nacházíme v souborech archeologických nálezů ve všech zemích, kterými Langobardi na své pouti prošli, pátráme též po tom, jaká část populace byla skutečně mobilní a která naopak statická? Šlo skutečně o přesouvání celých kmenů, nebo se přesouvaly pouze elity a jejich vojenské družiny?
Interpretujeme vztahy a střety mezi římskou civilizací a germánskými kmeny na našem území
Bronzová římská spona zdobená emailem z lokality Mušov. Foto P. Růžičková
Fakta
Vznik střediska
1995
Vedoucí střediska
Mgr. Marek Vlach, Ph.D.
Vedoucí základny
Mgr. Jana Apiar, PhD.
Vědečtí a odborní pracovníci
Mgr. Jana Apiar, PhD., Mgr. Peter Apiar, Mgr. David Cibulka, Mgr. Michaela Kmošková, Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Mgr. Zuzana Loskotová, Ph.D., Mgr. Pavla Růžičková, Mgr. Stanislav Sofka, Mgr. Alina Szabová
Poslání
Středisko dlouhodobě rozvíjí široce koncipovaný základní vědecký výzkum doby římské a stěhování národů. Intenzivně, interdisciplinárně a s ukotvením v mezinárodní síti spoluprací se věnuje vybraným kulturně historickým, chronologickým či technologickým otázkám inherentním daným časovým úsekům. Vedle dlouhodobého zájmu o širokou škálu interakcí germánského a antického římského světa zkoumá též různé aspekty dynamicky se měnících poměrů stěhování národů. Významnou část aktivit střediska představují záchranné výzkumy, reprezentativní pro oblasti a období, které jsou zastoupeny ve vědeckém profilu týmu. Tým střediska intenzivně využívá své, z tradice minulých desetiletí vyvěrající, pozice jednoho z hlavních center výzkumu protohistorie v České republice i v celé střední Evropě. Dlouhodobě moderuje a propojuje badatelská pracoviště a aktivně pořádá mezinárodní odborná fóra (konference). Jako zákonem i odbornou prestiží daný garant disciplíny se aktivně věnuje též současným společenským výzvám, jimž protohistorická archeologie čelí především v tématu detektorového hledání a tzv. občanské vědy. Důležitou doprovodnou součástí aktivit střediska je průběžná a atraktivní popularizační prezentace výsledků vědeckých aktivit směrem k široké veřejnosti. Mimořádným fórem pro trvalou prezentaci a popularizaci výsledků činnosti střediska je Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše.
Výsledky vědeckých aktivit prezentujeme atraktivní formou široké veřejnosti
Římané na Mušově – scéna z filmu promítaného v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Foto P. Růžičková, 2019
Hlavní tematické okruhy
Doba římská
Silný fokus na téma římsko-germánských vojenských konfrontací zejména v období markomanských válek v letech 172–180 n. l. jednoznačně vyplývá ze skutečnosti, že území jižní Moravy a přilehlých regionů disponuje zcela unikátní pramennou bází pro řešení archeologických a historických otázek s mimořádně širokým, v celoevropském měřítku registrovaným mezinárodním dopadem. Představuje významnou tematickou oblast, v níž se česká archeologie etabluje též v rámci římsko-provinciální a limitní (Limes Romanus) archeologie prováděné a sledované na celém kontinentu. Toto tematické zaměření také generuje kolem výzkumného týmu širokou škálu národních i mezinárodních kontaktů a spoluprací. Terénní a teoretické výzkumy se mimo jiné zaměřují na poznání římské pevnosti centrální povahy na Hradisku u Mušova, na systematický výzkum jednotlivých římských krátkodobých táborů a také na detailní analýzy v otázkách materiální kultury, subsistence a strategie římského vojska na našem území.
V tematickém okruhu doby římské se nadále tým zaměřuje na problematiku vývoje germánské společnosti, kterou zkoumá jak skrze individuální kategorie hmotných pramenů (zejména sídlišť), tak též pomocí velkých datových souborů v rámci počítačového agentního modelování.
Doba stěhování národů
V rámci tematického okruhu stěhování národů se středisko zabývá získáváním, zpracováním a vyhodnocením archeologických pramenů pro poznání složitých otázek sídelní kontinuity či diskontinuity a etnicko-kulturních identit doby stěhování národů, tedy období konce 4. až druhé poloviny 6. století, v širším středoevropském kontextu velkých migračních pohybů. Prioritní zájem je zaměřen na mladší, langobardskou fázi této epochy. Pramenný fond z území Moravy představuje mimořádně důležitý článek v řetězci archeologických stop, které při svém přesunu ze severu Evropy až do Itálie Langobardi zanechali. Rozsáhlé nekropole a jejich materiál, které tým dlouhodobě zkoumá, disponuje množstvím významných pramenů umožňujících tradiční archeologické i nové bioarcheologické výzkumy komplexní povahy včetně výrazného zapojení mezinárodních spoluprací.
Aktivně se věnujeme současným společenským výzvám zejména v tématu detektorového hledání a tzv. občanské vědy
Povrchové sběry za pomoci detektoru kovů. Foto archiv ARÚB
Výzkumná základna
Dolní Dunajovice – Mušov
Webová stránka základny: www.archeologiemusov.cz
Středisko pro své výzkumné aktivity využívá výzkumné základny v Dolních Dunajovicích, která vznikla již v roce 1981 především pro potřeby záchrany archeologických památek ohrožených stavbou novomlýnských nádrží. Od roku 1986 se postupně vyprofilovala jako specializované pracoviště zaměřené především na terénní výzkumy lokalit doby římské a stěhování národů. V roce 1999 pracoviště získalo v obci vlastní budovu. Prošla postupnou rekonstrukcí a dnes je plnohodnotným zázemím pro špičkovou vědeckou práci v oboru. Archeologové a výzkumní technici pracující na této expozituře se věnují terénním výzkumům, zpracovávají nalezené artefakty a také se podílejí na záchraně stavebními aktivitami ohrožených památek v regionu.
Kam dál?
- Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše: https://www.branadorimskerise.cz/
- Webová stránka střediska: https://www.archeologiemusov.cz/