Akademie věd ČR Facebook

Mušov-Neurissen 1993–1994

Nálezové kontexty z doby římské

400 

Cena bez DPH: 364 

Dostupnost: Skladem
1

svazek: 63
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno
Brno 2019, 270 s.

ISBN 978-80-7524-028-6
ISSN 1804-1345

Na návrší Burgstall v katastru Mušova na jižní Moravě byly v průběhu dlouholetých výzkumů odkryty nevýznamnější doklady o přítomnosti římských vojsk v prostoru jižní Moravy. Na svazích spadajících z této výšiny a na říčních terasách probíhal v letech 1993–1994 záchranný výzkum v prostoru označovaném místním názvem Neurissen. Sledovaný byl úsek stavby silnice o celkové délce 2,3 km. Knižní publikace obsahuje v samostatných kapitolách základní informace o nálezových situacích s významem pro poznávání doby římské. Autoři současně představili své interpretace, pouze výjimečně jsou přitom využity vybrané artefakty – jejich zpracování a publikování si v budoucnu vyžádá další analýzy. Pozornost je věnována především objektu římské stavby s apsidou s dřevohliněnou konstrukcí, která byla součástí tábora označovaného jako Mušov-Neurissen I. V její blízkosti ležela studna a probíhalo opevnění sestávající z příkopu, brány a valu zesíleného věžemi. Tyto objekty jsou kladeny do doby augustovské. Další krátké úseky příkopů náleží zřejmě do doby markomanských válek. V jednom z nich se našla pohozená kostra koně a další kosti. V jiném se podařilo dokumentovat pohozené kostry lidí, kteří náleželi k barbarské populaci, kromě toho zde ležely velké části koster zvířat, především koní a dobytčat. Zaznamenaná byla chata vykazující znaky architektury autochtonního obyvatelstva. V jejím sousedství byl situovaný systém jam, s nálezy barbarské keramiky, ale také s římskými produkty a se stavební sutí pocházející z destruovaných římských budov. Zde byl zaznamenaný také krátký úsek základového zdiva římské budovy. Na zkoumaných plochách byly rozptýlené pece, část z nich obsahovala velké množství zvířecích kostí. V průběhu výzkumné akce se podařilo v severním předpolí návrší Burgstall identifikovat římský příkop označený jako Pasohlávky I, s mimořádně velkou délkou – na základě letecké prospekce lze konstatovat, že známý úsek dosahuje 2195 m.