„Langobardská populace na Moravě. Interdisciplinární výzkum nekropolí doby stěhování národů.“ Projekt GA ČR Reg. č. 21-31765M.
Cílem projektu je přispět k poznání populace a dějinných událostí v 6. století v oblasti ležící severně od Dunaje na základě interdisciplinárního propojení archeologie, antropologie/paleopatologie, analýz stabilních izotopů a genetiky (spolupráce s mezinárodním projektem „Histogenes“).
Období 6. století n. l. je ve střední Evropě/na Moravě spojeno s pronikáním labskogermánské populace, označované jako kmen Langobardů. Po krátkém spolužití s kmeny Herulů, snad Rugiů a pozůstatky Kvádů, kteří toto území obývali před jejich příchodem, došlo k vzájemnému konfliktu a bitvě, z níž Langobardi vyšli vítězně a ovládli území ležící severně od Dunaje. Později pronikli dále směrem na jih do oblasti Pannonie (dnešního Maďarska) a vytvořili tak jedno z geopolitických mocenských center v Evropě. Tehdejší společenská elita udržovala dálkové kontakty nebo přímé rodinné vazby s příslušníky významných evropských vládnoucích královských rodů (Francká říše, Ostrogótské království, Byzanc), nepochybně kvetl dálkový obchod (almandiny, polodrahokamy zdobící spony jejich oděvu, byly v surovém stavu dováženy až z oblasti dnešní Indie). První polovina 6. století je však také spojována s negativními klimatickými změnami, které měly zásadní vliv na kvalitu života tehdejších obyvatel Evropy. Odchod Langobardů do Itálie v roce 568, a postupné obsazení uvolněného území jinými populacemi – Slovany, Avary, je dodnes vnímán jako historický milník mezi závěrem složité a nepřehledné doby stěhování národů a novou etapou raně středověké Evropy.
Doposud prakticky neznáme sídliště z této doby, a proto jsou hlavním pramenem poznání pohřebiště. Detailně vyhodnocujeme už dříve zkoumané lokality, jakými jsou Holubice a Lužice, a současně aktivně působíme v terénu na lokalitách doby stěhování národů v Pohořelicích – Nové Vsi a Mušově. Artefakty, které nalézáme v hrobech, byly součástí pohřebního oděvu nebo byly součástí pohřebního rituálu a nemusí tak nutně odrážet realitu za života daného jedince. I z tohoto důvodu se snažíme k výzkumu přistupovat interdisciplinárně a získávat data z různých zdrojů – antropologie/paleopatologie nám přináší informace o zdravotním stavu, případných zraněních a nemocech, které zanechaly stopy v kosterním materiálu, analýzy stabilních izotopů vypovídají o stravě a migraci, genetika o původu a příbuznosti v rámci jednotlivých pohřebních areálů i kontaktech na větší vzdálenosti.
