Archeologie
Objevujeme nové a dokumentujeme dříve známá pohřebiště doby stěhování národů na Moravě. Kombinujeme přitom různé metody nedestruktivní archeologické prospekce – vyhodnocujeme starší letecké snímky z archivu, pořizujeme nové záběry s pomocí dronů v různých sezónách a ročních obdobích, vybrané lokality podrobujeme geofyzikální prospekci za účelem lokalizace jednotlivých objektů a vymezení hranic areálů.
Terénní archeologický výzkum soustředíme na dvě velké nekropole z doby stěhování národů. Pohořelice – Nová Ves je chronologicky starší, spadá do 2. poloviny 5. století n. l. a doposud se nám podařilo prozkoumat 31 z přibližně tří set hrobů zjištěných nedestruktivními metodami. Z pohledu aktuálně řešeného projektu považujeme za významné, že se nám zřejmě podařilo zachytit horizont poslední třetiny až závěru 5. století, tzn. období, kdy se na Moravě objevují první doklady příchodu langobardských kmenů. Druhou, s přestávkami od roku 2009 námi systematicky zkoumanou lokalitou, je Mušov, centrální langobardská nekropole z 1. poloviny 6. století n. l. Celkový počet hrobů odhadujeme na 350, z nichž přes 250 se nám do dnešní doby podařilo zdokumentovat a vyzvednout. Část výzkumu jsme realizovali v letních sezónách let 2009 až 2013, poté mezi léty 2022 až 2024 v souvislosti s výstavbou solární elektrárny na lokalitě. Předběžně lze soudit, že spektrum populace bude velmi pestré, odkryli jsme mělké hroby prakticky bez doprovodných nálezů, hroby standardně vybavené, ale i složité hrobové komory s dřevěnou konstrukcí a bohatou exkluzivní výbavou. Některé nálezy považujeme za unikání, např. dvě stříbrné mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha ražené v Raveně.
Postprodukce a komplexní vyhodnocení zkoumaných lokalit představuje jeden za našich časově nejnáročnějších úkolů. Terénní dokumentaci dříve i nově provedených výzkumů převádíme do digitální podoby v prostředí GIS, vytváříme celkovou databázi pohřebišť i nálezů z jednotlivých hrobů. V tomto ohledu je naším cílem kompletovat a statisticky vyhodnotit dostupná data.
Ošetření a analytická konzervace nálezů probíhá v laboratořích ARÚB. Velkou část artefaktů jsme v terénu vyzvedli v tzv. sádrových blocích, které je nyní nutné rentgenovat, postupně rozebírat a adekvátně stabilizovat/konzervovat. Díky této metodě jsme odhalili poměrně velké množství fragmentů vzácného textilu, který se dochoval na kovových předmětech (např. sponách). Zajímá nás technologie výroby kovových artefaktů nebo identifikace a provenience výplní šperků.
Antropologie/Paleopatologie se začíná odehrávat už v terénu, kdy jsou odborně určovány jednotlivé kosti, které jsou často v důsledku sekundárních intencionálních zásahů (vykrádání hrobů) v jiné nežli původní poloze. Pro archeologii má význam přibližné stanovení věku v době úmrtí jedince, antropologické pohlaví i odhadovaná výška postavy. Speciální disciplínu představuje hledání patologií, tzn. změn na kosterním materiálu, které by mohly vypovídat o prodělaném onemocnění nebo zranění, v ojedinělých případech i stanovit příčinu úmrtí. Dosavadní poznatky zahrnují případy artritidy, zubního kamene a anomálií, nádorových onemocnění, podezření na tuberkulózu, zranění z boje i běžného života (zlomeniny končetin).
Analýzy stabilních izotopů provádíme na jedincích z nově zkoumaných lokalit, tedy Pohořelic – Nové Vsi a Mušova. Výsledky máme možnost porovnat s dalšími lokalitami, které byly vzorkovány alespoň částečně – např. Holubice a Lužice v rámci projektu „Histogenes“ nebo byly publikovány už v minulosti – např. Kyjov. Izotopy uhlíku nám napomáhají rozlišit konzumaci vnitrozemských rostlin (pšenice/proso) a mořských plodů, izotopy dusíku určují podíl živočišných bílkovin ve stravě (maso, mléko) a délku kojení u dětí. Izotopy stroncia vypovídají o geografickém původu a migraci, protože izotopový podpis horninového podloží přechází do vody a stravy a ukládá se v zubech od dětství. Dokážeme stanovit rozpětí hodnot, které jsou příznačné pro místní populaci a identifikovat tak jedince, kteří se výrazně odlišují, protože že pobývali v oblasti s jiným geologickým podložím.
Genetika není v projektu zahrnuta přímo, ale je realizována díky spolupráci s projektem „Histogenes“ https://www.histogenes.org. Strategie vzorkování spočívá v komplexním zpracování lokalit, tzn. testováni jsou všichni jedinci, pokud to dovoluje stav dochování kosterního materiálu. Preferovali jsme pohřebiště, která už byla publikována, a proto jsme vybrali pohřebiště Strachotín z druhé poloviny 5. století a Holubice a Lužice ze století následujícího. Výsledky genetické analýzy se připravují aktuálně k dílčím publikačním výstupům.