Archeologický ústav AV ČR v Brně po 75 letech obnovil výzkum v jeskyni Liščí díra v jižní části Moravského krasu.
Předchozí výzkum B. Klímy v letech 1959-1960 doložil osídlení jeskyně od starší doby kamenné po středověk, některé otázky ovšem zůstávaly dosud nevyřešeny. Jednou z nejdůležitějších otázek je, kdo a kdy ve starší době kamenné využil jeskyni a převis před ní. Klímův výzkum zachytil stopy osídlení, které přiřadil kultuře zvané magdalénien, která je v Moravském krasu známá z desítek jeskyní. Stratigraficky o něco níže ale byly ještě další kamenné nástroje vyrobené z méně kvalitní lokální suroviny, která není v okolních magdalénských souborech běžná. To Klímu vedlo k hypotéze, že v jeskyni byli lidé i dříve, v archeologické terminologii na počátku mladého paleolitu, to je v okamžiku, kdy člověk dnešního typu nahradil neandrtálce. A toto byl důvod, proč jsme se do jeskyně vrátili.
Archeologický ústav AVČR v Brně je aktuálně zapojen do grantového projektu financovaného Evropskou výzkumnou agenturou s názvem Last Neanderthals – poslední neandrtálci. Hlavními řešiteli projektu jsou univerzity v Bologni (S. Benazzi, antropologie), Sieně (F. Berna, geoarcheologie) a Haifě (O. Barzilai, artefakty) a postupně jsou revidovány lokality z období před 60-40 000 lety od České republiky po Tádžikistán. Aktuální výzkum jeskyně Liščí díra poskytl adekvátní vzorky, abychom mohli zodpovědět otázku kdo (analýza sedimentární DNA), kdy (datování pomocí izotopů uhlíku 14C) a v jakém přírodním prostředí (teplota, flóra, fauna) v jeskyni žil.
