Strategie AV21

Strategie AV21 je projekt Akademie věd České republiky, který vznikl v roce 2015. Zahrnuje více než dvacet výzkumných programů určených k řešení aktuálních společenských výzev s mezioborovou a meziinstitucionální spoluprací.

Archeologický ústav AV ČR, Brno se zapojoval nebo zapojuje do těchto programů:

• Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací (11.) – zapojení v letech 2018 – 2021
  odkaz na stránky AV ČR
• Pamět v digitálním věku (12.) – zapojení v letech 2015 – 2021
  odkaz na stránky AV ČR
• Město jako laboratoř změny – bezpečné stavby (23.) – zapojení od roku 2020
  odkaz na stránky AV ČR
• Anatomie evropské společnosti – zapojení od roku 2022
  odkaz na stránky AV ČR
• Průlomové technologie budoucnosti – senzorika, data, AI a kvantové technologie – zapojení od roku 2022
  odkaz na stránky AV ČR
• Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost – zapojení od roku 2025
  
  
  

---

Průlomové technologie budoucnosti

2022

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Pokročilé zobrazování a mikroanalýza v umění a archeologii

  Cílem aktivity je studium uměleckých děl a archeologických nálezů pomocí speciálních mikroskopických a spektroskopických metod pro řešení problémů v archeologii, znalecké, restaurátorské a památkářské péči. Prezentace výzkumu atraktivních archeologických nálezů pomocí mikroskopických metod bude probíhat formou výstavy velkoformátových fotografií a krátkého popularizačního videa. Výstavu doprovodí obdobně zaměřená přednáška.

Anatomie evropské společnosti

2025

• Mgr. et Mgr. Róbert Antal, Ph.D.: Diseminace principů ochrany archeologického kulturního dědictví ve sféře státní správy, municipalit a odborného školství

  Společný projekt (s ARUP) v roce 2022 v programu Strategie AV21 identifikoval základní problémové aspekty ochrany archeologického dědictví; kdy hrozbu představuje obecná neznalost teorie a praxe archeologické památkové péče. Důsledkem je mj. plánování záměrů bez zřetele k archeologickým nálezům, administrativní zátěž i komplikace při realizaci staveb. Cílem tříletého projektu je diseminace hlavních principů teorie a praxe archeologické památkové péče. V posledním roce projektu bude pozornost zaměřena více na ochranu archeologických lokalit v lesním prostředí, a to jak formou odborných výstupů, tak přímou komunikací se správními orgány v souvislosti s přípravou odborných podkladů pro lesní hospodářské plány. Výsledkem projektu by mělo být posílení obecného povědomí o ochraně archeologického fondu, modifikace neefektivních postupů a zprostředkovaně též zlepšení ochrany archeologického dědictví.

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Role produkčně-distribučních sítí v integraci raně středověké Moravy

  Projekt cílí na hlubší pochopení charakteru regionálních tržně-směnných vztahů na raně středověké Moravě. To je klíčové pro poznání komplexity dobové společnosti, stejně jako úrovně její vnitřní integrace. Snaží se prohlubovat meziinstitucionální spolupráci (zvláště s přírodovědnými obory), stejně jako spolupráci s místními samosprávami, na jejichž katastrech byly někdejší produkční aktivity realizovány. Následná odborná i populární prezentace výsledků si klade za cíl zvýšení lokálního historického povědomí, které v dlouhodobé perspektivě může napomoci ke zlepšení komunikace odborníků se samosprávami, lepší ochraně archeologických lokalit, stejně jako zvýšení badatelského i turistického zájmu o tyto oblasti.

2024

• Mgr. et Mgr. Róbert Antal, Ph.D.: Diseminace principů ochrany archeologického kulturního dědictví ve sféře státní správy, municipalit a odborného školství

  Společný projekt (s ARUP) v roce 2022 v programu Strategie AV21 identifikoval základní problémové aspekty ochrany archeologického dědictví; kdy hrozbu představuje obecná neznalost teorie a praxe archeologické památkové péče. Důsledkem je mj. plánování záměrů bez zřetele k archeologickým nálezům, administrativní zátěž i komplikace při realizaci staveb. Cílem tříletého projektu je diseminace hlavních principů teorie a praxe archeologické památkové péče. V posledním roce projektu bude pozornost zaměřena více na ochranu archeologických lokalit v lesním prostředí, a to jak formou odborných výstupů, tak přímou komunikací se správními orgány v souvislosti s přípravou odborných podkladů pro lesní hospodářské plány. Výsledkem projektu by mělo být posílení obecného povědomí o ochraně archeologického fondu, modifikace neefektivních postupů a zprostředkovaně též zlepšení ochrany archeologického dědictví.

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Role produkčně-distribučních sítí v integraci raně středověké Moravy

  Projekt cílí na hlubší pochopení charakteru regionálních tržně-směnných vztahů na raně středověké Moravě. To je klíčové pro poznání komplexity dobové společnosti, stejně jako úrovně její vnitřní integrace. Snaží se prohlubovat meziinstitucionální spolupráci (zvláště s přírodovědnými obory), stejně jako spolupráci s místními samosprávami, na jejichž katastrech byly někdejší produkční aktivity realizovány. Následná odborná i populární prezentace výsledků si klade za cíl zvýšení lokálního historického povědomí, které v dlouhodobé perspektivě může napomoci ke zlepšení komunikace odborníků se samosprávami, lepší ochraně archeologických lokalit, stejně jako zvýšení badatelského i turistického zájmu o tyto oblasti.

2023

• Mgr. et Mgr. Róbert Antal, Ph.D.: Diseminace principů ochrany archeologického kulturního dědictví ve sféře státní správy, municipalit a odborného školství

  Společný projekt (s ARUP) v roce 2022 v programu Strategie AV21 identifikoval základní problémové aspekty ochrany archeologického dědictví; kdy hrozbu představuje obecná neznalost teorie a praxe archeologické památkové péče. Důsledkem je mj. plánování záměrů bez zřetele k archeologickým nálezům, administrativní zátěž i komplikace při realizaci staveb. Cílem tříletého projektu je diseminace hlavních principů teorie a praxe archeologické památkové péče. V posledním roce projektu bude pozornost zaměřena více na ochranu archeologických lokalit v lesním prostředí, a to jak formou odborných výstupů, tak přímou komunikací se správními orgány v souvislosti s přípravou odborných podkladů pro lesní hospodářské plány. Výsledkem projektu by mělo být posílení obecného povědomí o ochraně archeologického fondu, modifikace neefektivních postupů a zprostředkovaně též zlepšení ochrany archeologického dědictví.

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Role produkčně-distribučních sítí v integraci raně středověké Moravy

  Projekt cílí na hlubší pochopení charakteru regionálních tržně-směnných vztahů na raně středověké Moravě. To je klíčové pro poznání komplexity dobové společnosti, stejně jako úrovně její vnitřní integrace. Snaží se prohlubovat meziinstitucionální spolupráci (zvláště s přírodovědnými obory), stejně jako spolupráci s místními samosprávami, na jejichž katastrech byly někdejší produkční aktivity realizovány. Následná odborná i populární prezentace výsledků si klade za cíl zvýšení lokálního historického povědomí, které v dlouhodobé perspektivě může napomoci ke zlepšení komunikace odborníků se samosprávami, lepší ochraně archeologických lokalit, stejně jako zvýšení badatelského i turistického zájmu o tyto oblasti.

2022

• Mgr. et Mgr. Róbert Antal: AVex – Expertní stanovisko k novelizaci zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči

  Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v znění pozdějších předpisů, již nedostatečně reflektuje společenskou realitu v oblasti archeologické památkové péče. Cílem Archeologických ústavů AV ČR bude proto pro Parlament ČR definovat hlavní problémy aktuální právní úpravy a návrhy jejich řešení bez potřeby komplexní reformy právní úpravy. Pro splnění stanoveného cíle bylo určeno několik okruhů zájmu: 1. Právní definice chráněných zájmů (revize a rozšíření definice archeologického nálezu); 2. Archeologie a stavební činnost (úprava oznamovací povinnosti, reflexe institutu Plánů území s archeologickými nálezy); 3. Archeologie a veřejnost (definice využití detektorů kovů a stanovení limitů využití); 4. Péče o movité archeologické nálezy (otázka přebírání a péče o movité nálezy; 5. Přestupky (úprava skutkových podstat přestupků a sankcí).

  Jako stěžejním výstupem projektu je expertní materiál AVex pro Parlament ČR na téma potřebné novelizace stávající zákonné úpravy v oblasti archeologické památkové péče.

• Mgr. Marek Hladík, Ph.D.: Historická krajina stredného Pomoravia v prvom tisícročí n.l. ako záznam etnickej identity a kultúrnej tradície stredoeurópskych krajín
• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Tváří v tvář starověkým Germánům Střední Evropy
• Mgr. Šárka Krupičková: Interdisciplinární výzkum raně středověkého šperku
• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti

Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací

2021

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Sekyrovité hřivny jako projev ekonomicko-politické konfigurace velkomoravské společnosti (navazující projekt)

  Cílem projektu je snaha o komplexní poznání tzv. sekyrovitých hřiven, tedy artefaktů typických pro období trvání tzv. velkomoravské říše. Sekyrovitých hřiven coby typických zástupců tzv. směnných prutů (currency bars) je možno využít k řešení otázek spojených s ekonomicko-politickou komplexitou Velké Moravy – především otázek týkajících se konfigurace a politického dohledu nad regionálním tržním systémem. Od tohoto poznání se pak odvíjí i poznatky o charakteru centrální vlády uvnitř velkomoravské společnosti.

  Testování definovaného ekonomicko-politického modelu bude dosaženo především prostřednictvím experimentální výroby sekyrovitých hřiven a metalografických analýz archeologických nálezů. Tato kombinace přístupů dokáže postihnout kontext výroby sekyrovitých hřiven, respektive adekvátně je umístit do produkčního řetězce kovozpracující výroby (byly to polotovary či finální produkty?) a zodpovědět tak otázku, do jaké míry se sekyrovité hřivny podílely na formování a udržování ekonomicko-politického nastavení velkomoravské společnosti.

• Mgr. Šárka Krupičková: Metodika interdisciplinárního výzkumu velkomoravského šperku

  Cílem projektu je vytvořit interdisciplinární pracovní skupinu, která by v rámci specializovaného workshopu definovala nové okruhy výzkumu velkomoravského šperku.

  Velkomoravský šperk je klíčovým atributem pro sebeurčení elit na našem území v 9. století. Na základě zahraničních modelů předpokládáme, že jej vyráběli na objednávku pro „své“ vysoce postavené velmože úzce specializovaní řemeslníci. Zástupci elit měli výsadní přístup k těmto exkluzivním produktům, které využívali dále jako klíčovou komoditu v systému redistribuce a diplomatických darů především k upevnění vnitropolitické moci. Tyto teoretické modely zatím nebyly exaktně ověřeny v praxi: chybí nám kromě vlastního systematického výzkumu zaměřeného na šperk vůbec definování funkční metodiky, na základě které by bylo vhodné postupovat, a kterou by validovali dílčí specialisté.

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti (navazující projekt)

  Předrománská architektura z Mikulčic představuje jedinečný komplex archeologických a architektonických památek charakterizovaný pozoruhodným počtem a uskupením v rámci malé plochy hradiště, úzkým datováním do 9. století, stavem dochování ušetřeným mladších přestaveb a jasným sídelním kontextem. To vše vytváří historicko-kulturní a vědeckou hodnotu, která je zatím jenom z menší části přístupná publiku, resp. badatelské obci. Cílem projektu je postupně zpracovat výsledky dvou etap terénního výzkumu zděných staveb v Mikulčicích (1954–1964, 2008–2013) do podoby kritického pramene připraveného k finální publikaci. Toto zpracování zahrne vyhodnocení terénní dokumentace obou fází výzkumu, zdokumentování movitých nálezů z odpovídajících sídlištních komplexů, exaktní analyzování nezbytného množství stavebních technologických prvků (malt, omítek apod.) a pokus o celkovou interpretaci nálezové situace včetně rekonstrukce staveb. Zpracování deseti stavebních objektů je rozvrženo do pěti etap, z nichž tři jsou realizovány v rámci výzkumného programu StrAV21 Evropa a stát. V každém roce jsou hodnoceny dvě stavby, a to v pořadí, v jakém byly zkoumány při posledním revizním výzkumu 2008–2013.

  V průběhu etapy 2021 proběhlo vyhodnocení výzkumů 4. a 5. kostela. Jedná se o dvě menší kostelní stavby na akropoli, přičemž kostel č. 4. je významný zejména v souvislosti s předpokládaným pohřbem v lodi kostela a bohatě doloženou polychromní výmalbou interiéru.

2020

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Sekyrovité hřivny jako projev ekonomicko-politické konfigurace velkomoravské společnosti

  – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, Technické Muzeum v Brně

  V roce 2020 byl ve spolupráci s Oddělením přírodních věd a archeometrie na ARÚP AV ČR zahájen metalografický průzkum dochovaných nálezů sekyrovitých hřiven. Výsledky analýz by měly být známy v průběhu roku 2021. Paralelně s těmito aktivitami byl ve spolupráci s Technickým Muzeum v Brně uskutečněn také archeologický experiment s cílem pochopit proces jejich produkce. Část těchto experimentálních aktivit byla uskutečněna v rámci worskhopu staré železářství (16. – 18. 9. 2020) a popularizační akce Slované na huti (19. 9. 2020).

  Výstupem z experimentu je odborná publikace popisující specifika výrobního procesu sekyrovitých hřiven a důsledky jeho poznání pro interpretaci funkce tohoto artefaktu v raně středověké (velkomoravské) ekonomice: Hlavica, M., Bárta, P., Merta, O. Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice. Archeologia Technica. 2020, 31(prosinec), 15-27. ISSN 1805-7241. Dostupné z: http://archeologiatechnica.cz/node/357

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti (navazující projekt)

  – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

  V rámci etapy 2020 víceletého projektu probíhá vyhodnocení výzkumů 3. a 10. kostela v Mikulčicích. Kostel č. 3 – bazilika představuje největší a nejsložitější stavební komplex v rámci mikulčických kostelů i velkomoravské sakrální architektury obecně. Proběhla vektorizace terénní dokumentace z obou etap výzkumu: původního výzkumu 1957–1964 a revizního výzkumu 2010–2011. Vzorky malt a omítek zpracovává Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Probíhá evidence nálezového materiálu a jeho propojení s terénním kontextem. Výsledky zpracování, stejně jako základní otázky stavebního vývoje, stavební technologie a chronologie kostelních staveb jsou průběžně diskutovány na pracovních setkáních a workshopech.

2019

• Mgr. Marek Hladík, Ph.D.: Zázemí hradiště Mikulčice-Valy v 9. století

  – spolupracující pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno / Archeologický ústav AV ČR, Praha / Katedra archeológie FF UK v Bratislave / Katedra archeológie FF UKF v Nitre

  Během posledních dvou desetiletí jsme realizovali rozsáhlý interdisciplinární výzkum vzájemných vztahů mikulčického aglomerace a jejího hospodářského zázemí. Sledování těchto vztahů v průběhu Velké Moravy i v období významných geopolitických změn po jejím rozvratu je jedním z prvních předpokladů pro pochopení celé komplexity zkoumané společnosti a interpretování úrovně etatizačných procesů. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v různých domácích a zahraničních odborných vydavatelstvích především jako cizojazyčné články a monografie. Cílem projektu je otevřít novou vědeckou diskusi na vybraná klíčová témata (např. subsistenční strategie center, hospodářské modely raného středověku) a současně předložit široké veřejnosti atraktivní publikaci, která by sumarizovala naše současné poznatky a názorným způsobem dokumentovala interdisciplinární archeologický výzkum tohoto fenoménu. Hlavním výstupem projektu je vědecký workshop k hospodářským otázkám Velké Moravy za účasti odborníků z oborů archeologie, historie, archeobotanika, archeozoologie apod. a dále publikace Zázemí hradiště Mikulčice-Valy v 9. století , určená široké veřejnosti.

• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Kovy “ryzí“ a kovy „barbarské” (navazující projekt)

  Předmětem projektu je drobná kovová industrie především z doby římské, v níž je dichotomie římských a germánských výrobků dlouhodobým paradigmatem. Projekt je zaměřen na bližší poznání technologických aspektů a surovinové skladby kovové industrie. Po nezbytné standardní dokumentaci prováděná série materiálových rozborů (především XRF měření, SEM elektronová mikroskopie), zaměřená na rozsáhlý soubor kovových artefaktů nalezených na území jižní Moravy, se pokouší osvětlit barevnou metalurgii příslušného období a definovat typově, surovinově a výrobně specifické aspekty římské a germánské bronzové kovové industrie. Za cíl si klade rozšíření provedených XRF měření na reprezentativní série různých kategorií kovových předmětů z jižní Moravy. Výsledky budou podrobeny multivariační statistické analýze, jejíž pomocí lze definovat typově, surovinově a výrobně specifické aspekty římské a germánské barevné metalurgie.

  Projekt je zaměřen na poznání dílčího aspektu řemeslných a technologických dovedností kulturních okruhů na úrovni předstátní, kmenově uspořádané společnosti a na její interakce s technologicky vyspělejším státním útvarem, Římskou říší. Vzájemně se překrývající distribuční oblasti, materiálová průchodnost a vzájemné ovlivňování nejen v rovině estetické, ale též v technologii, jsou jevy, které lze na rozhraní odlišně strukturovaných společností sledovat nejdetailněji a které v četných aspektech doposud unikaly zájmu odborné i laické veřejnosti.

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti

  – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. / Centrum medievistických studií / Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR / Ústav dějin umění AV ČR

  Předrománská architektura z Mikulčic představuje jedinečný komplex archeologických a architektonických památek charakterizovaný pozoruhodným počtem a uskupením v rámci malé plochy hradiště, úzkým datováním do 9. století, stavem dochování ušetřeným mladších přestaveb a jasným sídelním kontextem. To vše vytváří historickou a vědeckou hodnotu, která je zatím jenom z menší části přístupná publiku, resp. badatelské obci. Cílem projektu je postupně zpracovat výsledky dvou etap terénního výzkumu zděných staveb v Mikulčicích (1954-1964, 2008-2013) do podoby kritického pramene připraveného k finální publikaci. Toto zpracování zahrne vyhodnocení terénní dokumentace obou fází výzkumu, zdokumentování movitých nálezů z odpovídajících sídlištních komplexů, exaktní analyzování nezbytného množství stavebních technologických prvků (malt, omítek apod.) a pokus o celkovou interpretaci nálezové situace včetně rekonstrukce staveb. Zpracování deseti stavebních objektů je rozvrženo do pěti let; v každém roce budou hodnoceny dvě stavby, a to v pořadí, v jakém byly zkoumány při revizním výzkumu 2008–2013.

  Součástí řešení projektu budou workshopy zaměřené na prezentaci právě zpracovávaných objektů. Zde budou detailně diskutovány výsledky interpretace nálezové situace a rekonstrukce staveb. Předpokládá se účast odborníků z oblasti archeologie, historie umění, architektury, stavební technologie, případně dalších oborů. Zděná architektura je v daném prostředí a době signifikantním znakem počátků státu a křesťanství. Velká Morava reprezentuje jednu z podob raného státu a její architektura patří k základním prvkům umožňujícím studovat odpovídající formy společenských vztahů. Velká Morava a její architektura slouží jako modelový příklad jedné z podob raného (středo)evropského státu.

2018

• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Kovy „ryzí“ a kovy „barbarské“

  Projekt se zaměřuje na ochranu, záchranu a zkoumání drobných kovových předmětů protohistorického stáří. Za tímto účelem byly prováděny speciální archeometrické analýzy ve spolupráci s Technickým muzeem Brno (M. Hložek), s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření VÚT Praha (T. Trojek) a s Katedrou chemické technologie Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (J. Kmošek). Projekt přinesl řasu výsledků odborných ale také prezentaci široké veřejnosti ve snaze informovat o významu a hodnotách nalézaných a zkoumaných kovových artefaktů.

• Mgr. Michaela Látková, Ph.D.: Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic

  Tento projekt podpořil bádání v interdisciplinární oblasti na pomezí archeologie a botaniky. Spolupracovali na něm Archeologické ústavy v Praze a v Nitře, Univerzita Konštantína filozofa v Nitře a Slovenská polnohospodárská univerzita. V rámci výtvarné přípravy publikace se zapojili ilustrátoři SSUD Brno: Pavel Dvorský a Pavla Dvorská. Hlavním výstupem je stejnojmenná monografie, která zprostředkovává nejnovější výsledky rozsáhlého archeobotanického výzkumu hradiště Mikulčice-Valy široké veřejnosti. V knize je věnována pozornost jak tradičním kulturním plodinám, tak luxusním druhům ovoce a zeleniny charakterizujícím dvorskou kulturu mocenského centra. (odkaz do e-shopu)

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: The Mikulčice Stronghold and Great Moravia

  V rámci projektu byl vytvořen cizojazyčný průvodce mikulčickou archeologickou lokalitou, který pomáhá zprostředkovat výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu NKP Slovanské hradiště v Mikulčicích široké veřejnosti. Součástí přípravných prací byla také mezioborová diskuse k jazykovým otázkám archeologické terminologie. Mimo jiné proto, že tento anglický průvodce má být podporou budoucí nové nominace lokality Mikulčice-Kopčany na Seznam světového dědictví UNESCO. (odkaz do e-shopu)

Paměť v digitálním věku

2021

• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Střední Podyjí – Protohistorická krajina jako digitální archiv lidských aktivit v prostoru a čase
• Mgr. Olga Lečbychová: Zpracování unikátního archivu archeologických nalezišť bývalého Městského muzea v Uničově
• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Železo z Mikulčic. Konzervace, dokumentace a zpřístupnění fondu železných výkovků z velkomoravského hradiště v Mikulčicích
• Mgr. Stanislav Velčev: TEATER – budování mezioborového přesahu

2020

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Padesát let ARÚB: historie – reflexe – vize

  – spolupracující pracoviště: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci

  Před padesáti lety, 1. 7. 1970, vznikl z někdejší pobočky Archeologického ústavu ČSAV samostatný subjekt, Archeologický ústav ČSAV v Brně (dnešní Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.). Výročí, které připadlo na polovinu roku 2020, jsme využili k ohlédnutí se za uplynulým stoletím moravské archeologie a k sestavení moderně a reflexivně pojatého průřezu historií naší instituce. Cílem je nejen konvenční zmapování dějin ústavu, ale také jejich zasazení do dobového kontextu a zhodnocení společensko-politických vlivů na chod a formování instituce (např. válečných událostí, normalizace, delimitace po roce 1990 apod.). Očekávaným výsledkem je čtivou formou sepsaná, otevřená, obrazově bohatá, ale věcná kolektivní monografie zachycující vývoj jednoho z ústavů Akademie věd v uplynulých desetiletích, a to v kontextu doby i formování moravské a slezské archeologie jako takové. Upoutávka z přípravné fáze projektu je na webu ARÚB ze dne 8. 6. 2020: http://arub.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/20200608_Vyroci_ARUB

• Mgr. Zdenka Kosarová: Zpracování archivních materiálů k dějinám ARUB- Moravika a Silesiaka

  – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

  V souvislosti s výročím 50 let od vzniku samostatného Archeologického ústavu v Brně (ARÚB), které si připomínáme v roce 2020, jsme se rozhodli zpracovat archivní materiály, které souvisí s identifikací osob a míst spjatých s ARÚB a také jeho terénní a vědeckou činností. Pro zpracování byl vybrán fond tzv. Moravik a Silesiak, který byl převeden do fondu ARÚB z Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Zpracování materiálu zahrnuje revize duplicit, tvorbu metadat a také digitalizaci samotných dokumentů a zpracování digitalizátů.

  Díky dlouholeté úzké spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze se podařilo získat cenný fond vážící se k nejstarším archeologickým výzkumům na Moravě a ve Slezsku. Výstupy projektu budou využity v další publikační činnosti ARÚB ale poslouží také dalším institucím.

• Mgr. Stanislav Velčev: TEATER: zkvalitnění a obohacení tezauru archeologické terminologie (navazující projekt)

  Cíl přidružené aktivity spočívá v rozšíření a zkvalitnění obsahu výstupu aktivity z minulého roku, jímž je TEATER: Tezaurus archeologické terminologie [http://teater.aiscr.cz/]. Záměr lze rozčlenit do několika dílčích cílů:

  1. přidání německojazyčných ekvivalentů do archeologických částí tezauru. Němčina je pro českou archeologii z kulturně-geografických a metodologických důvodů důležitým jazykem.
  2. obohacení hesly ze souboru klasické archeologie. Geografický záběr tezauru je v současnosti převážně středoevropský. Je naplánováno vytěžit terminologické slovníky klasické archeologie a následně hlavní archeologické kategorie tezauru (Teorie, Areály, Objekty, Předměty) obohatit o vybrané termíny, které se v těchto slovnících nacházejí.
  3. průběžné doplňování referenčních informací k heslům, která jsou již v tezauru obsažena.

  Byla navázána spolupráce s Moravskou zemskou knihovnou, resp. se dvěma projekty, na kterých se spolupodílí (portál https://www.knihovny.cz/ a agregátor digitalizovaných knih http://www.digitalniknihovna.cz/). Portál Knihovny.cz bude hesla z TEATERu indexovat a používat při vyhledávání knih a obráceně, TEATER bude v citacích odkazovat na záznamy v Knihovny.cz. Projekt byl prezentován studentům knihovnictví (VOŠ Kotlářská, Brno, ÚISK UK) a studentům archeologie (ÚAM FF MU, Sekce archeologie FF UPOL), kde se kromě prezentace povedlo získat také kritickou zpětnou vazbu.

2019

• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Zhmotnělá paměť dávných kultur, digitální dokumentace a prezentace (navazující projekt)

  V druhém roce řešení byla dokončena rozsáhlá série dokumentačních aktivit artefaktů. V současné době je tak k dispozici jednotnou metodikou a podle předem stanovených a strukturovaných kritérií zdokumentovaný soubor více než 4.000 archeologických nálezů včetně jejich digitálního záznamu, který je postupně trvale zveřejňován v rámci virtuální expozice. Zpracovány byly prezentační, edukativní a odborné materiály, zaměřené na nutnost ochrany, záchrany a prezentace zhmotnělé paměti naší minulosti. V rámci této činnosti byly vytvořeny podmínky pro širokou síť meziinstitucionální spolupráce.
  Na dané téma proběhla řada odborných workshopů a přednášek na odborných konferencích i pro širokou veřejnost. Mediální ohlas nalezl především preventivní aspekt řešeného projektu, v jehož rámci byla snaha tematizovat ohrožení kovových artefaktů jako nositelů historické paměti a možná odborná a společenská řešení.
  Související odkazy: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/319281381990429-udalosti-v-regionech/obsah/692220-vyzkumnikem-s-detektorem https://www.denik.cz/regiony/jizni-morava-raj-pro-lovce-historickych-pokladu-cast-stale-mizi-na-cernem-trhu-20190503.html

• Mgr. Šárka Krupičková: Přehled výzkumů z minulosti do budoucnosti – nové možnosti využití odborného archeologického periodika

  Účel dotace byl směřován k zefektivnění spolupráce a zjednodušení redakčních prací spojených s přípravou odborného vědeckého periodika Přehled výzkumů, a dále na rozšíření přístupu k metadatům obsahu vydaných čísel časopisu o PDF jednotlivých zpráv a studií. Volně navazuje na aktivitu zpřístupnění rejstříku časopisu, která byla podpořena v rámci Strategií AV21 v roce 2017 (http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/).
  V první fázi aktivity byl propojen metadatový rejstřík s PDF jednotlivých článků. Paralelně byla realizována druhá fáze, kterou byla redakční příprava online-formuláře pro odevzdávání výzkumných zpráv.

• Mgr. Martin Novák, Ph.D.: Paleolitické sídliště Pavlov: Aplikace GIS jako komplexní nástroj pro správu a analýzu archeologických dat

  Aktivita se zaměřila na zpracování paleolitické lokality Pavlov I prostřednictvím archeologického informačního systému (paleoGIS), jehož struktura byla navržena v předcházejícím roce. Plnění aktivity se soustředilo na zpracování výzkumu z let 2013-15. Stávající systém nyní umožňuje pro interní potřeby instituce v komplexní podobě spravovat a analyzovat široké spektrum archeologických dat z výzkumu lokality Pavlov I (terénní dokumentaci, nálezy, data z přírodovědných analýz apod.), tato data trvale uchovávat a také aktualizovat o data nová.
  Související odkaz: virtuální výstava INDIHU – „Pavlov: V krajině lovců a sběračů“ – http://exhibition.indihu.cz/view/pavlov

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM) (navazující projekt)

  Hlavním cílem dvouletého projektu bylo vypracování metodiky fotogrammetrie pro dokumentaci, archivaci, výzkum a 3D modelování vybraných typů archeologických artefaktů, především šperků. V rámci projektu bylo sestrojeno a odzkoušeno zařízení pro urychlení a zpřesnění sběru obrazových dat („točna“), byl vybudován digitální obrazový archiv (fond NKP trezorových nálezů z Mikulčic: soubor gombíků) a byla vyvinuta metoda pro vytvoření 2D kresebné dokumentace z povrchu prostorově členitých objektů (rozvinutí zdobeného pláště gombíků).
  Související odkaz: http://mikulcice.arub.cz/workshop-fotogrammetricka-dokumentace-velkomoravskych-sperku/

• Mgr. Stanislav Velčev: Mapa předmětových hesel – referenční pomůcka pro katalogizaci odborné archeologické literatury

  Výstup přidružené aktivity se transformoval do tezauru archeologické terminologie (TEATER) a je přístupný zde: http://teater.aiscr.cz/. Tezauru byla navržena nová struktura a klasifikace, na jejímž základě byl obsah tezauru patřičně doplněn. Zároveň byly k většině hesel doplněny anglické ekvivalenty z národních autorit NK ČR, slovníků FISHe (https://www.heritagedata.org/blog/vocabularies-provided/) a česko-anglického odborného archeologického slovníku. V neposlední řadě bylo vytvořeno přívětivé GUI pro snadnější fulltextové i předmětové vyhledávání v mapě.Související odkaz: přednáška „Jak se z Mapy předmětových hesel stal TEATER, aneb setkání archeologie a knihovnictví rok poté“ přednesená na 20. konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019
  https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2019/2/Velcev.pdf

2018

• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Zhmotnělá paměť dávných kultur,
  digitální dokumentace a prezentace

  Cílem projektu je prezentace paměti nositelů protohistorických kultur (od doby bronzové po raný středověk s těžištěm v době římské), zapsané do podoby artefaktů nejrůznějších typů (součástí krojů, předmětů denní potřeby, nástrojů apod.). Byla vytvořena standardizovaná metodika dokumentace těchto artefaktů a bylo zdokumentováno cca. 2000 předmětů. Vybrané artefakty byly kromě kresebné a fotografické dokumentace podrobeny záznamu pomocí 3D skenování a v případě důležitých detailů též digitálním mikroskopem. Externě byla připravena zkušební verze digitální webové expozice. Projekt pokračuje i v roce 2019.         
  Proběhla prezentace na řadě odborných a popularizačních akcí, především v propojení s tématem detektoringu. 
  Související odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2665157-amatersti-hledaci-kovu-jako-pomocnici-archeologu-bez-jejich-pristroju-nektere-cenne

• Mgr. Zdenka Kosarová: Digitalizace nezpracovaného fondu archivu ARÚB

  Hlavním cílem projektu pro rok 2018 byla digitalizace a zpracování unikátního osobního fondu významného moravského archeologa Jiřího Pavelčíka. Tento soubor byl dále doplněn o zpracování a digitalizaci inventářů archeologických výzkumů a rejstříků inventárních čísel archeologických nálezů, vedených v archivu ARÚB od 50. let 20. stol.Aktivita koreluje s dlouhodobým plánem archivu ARÚB zpracovat a zpřístupnit relevantní data k archeologickým výzkumům a lokalitám na území Moravy a českého Slezska širší odborné a laické veřejnosti. Rozšiřování dostupných dat spolu s novými technologiemi a metodami práce přináší nové interpretace kulturních procesů, které se v historii lidstva odehrály. Nová fakta a nové interpretace nenahraditelným způsobem přispívají k formování historické a kulturní paměti a národní a kulturní identity naší společnosti.

• Mgr. Martin Novák, Ph.D.: PaleoGIS: aplikace moderních metod pro správu a analýzu dat v kontextu paleolitického výzkumu

  Projekt se zabývá vytvořením „archeologického informačního systému“ (paleoGIS), aplikovaného pro potřeby paleolitického výzkumu, který by integroval široké spektrum archeologických dat. PaleoGIS jako komplexní systém evidence a správy nálezů, dat a dokumentace řeší ochranu a konzervaci nálezového fondu Národní kulturní památky „Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov“, jejíž integrita je klíčová nejen pro zachování kulturního dědictví ČR, ale i v rámci snahy o zapsání této památky na Seznam světového dědictví UNESCO. Projekt pokračuje i v roce 2019. 
  Popularizace mimo jiné ve spolupráci s Archeoparkem Pavlov (https://www.archeoparkpavlov.cz/)
  Virtuální výstava Pavlov: V krajině lovců a sběračů (odkaz bude dostupný v průběhu července 2019)

• PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM)

  V průběhu roku 2018 byly testovány nejrůznější postupy fotografování a filmování historických šperků, včetně drobných artefaktů s vysoce kontrastním povrchem nebo artefaktů z materiálů průsvitných nebo průhledných. Aplikace výsledků nabízí nové možnosti archivace, dokumentace, výzkumu a prezentace především drobných artefaktů uměleckého řemesla (série cca 300 předmětů mimořádné umělecké a historické hodnoty z Mikulčic, převážně luxusních šperků z 9. stol. zapsaných jako NKP), kde stávající pokusy využití laserového 3D skenování a podobných postupů vesměs selhávaly. Projekt pokračuje i v roce 2019.

2017

• Mgr. Šárka Krupičková: Přehled výzkumů – digitalizace, zpřístupnění a uchování odborného archeologického periodika

  V rámci tohoto projektu byla převedena do digitální podoby část periodika Přehled výzkumů, jednoho z vůdčích odborných archeologických časopisů na Moravě, vydávaného od roku 1956 do současnosti. Jednotlivé články časopisu jsou v digitální podobě zpřístupněny na webových stránkách ústavu: http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/

2016 a 2015

• PhDr. Martin Kuna, CSc., DSc.; Mgr. Olga Lečbychová; Mgr. David Novák, Ph.D.; Mgr. Jan Hasil, Ph.D.; Mgr. Zdenka Kosarová: AMČR – rozvoj, tvorba dat a jejich veřejná prezentace

  – Projekt spoluřešený s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i.
  ARÚP a ARÚB (a centrální pracoviště NPÚ, které se částečně na aktivitách spojených s AMČR podílí) jsou jedinými institucemi v ČR, které se zabývají vytvářením „národních“ archeologických databází. Archeologická mapa ČR (AMČR) vznikla jako nový informační systém zaměřený na správu dat o archeologickém dědictví (v rámci projektu NAKI) v letech 2012-2015. Za přispění Strategie AV21 byly dokončeny a zveřejněny webové stránky AMČR: http://www.archeologickamapa.cz/. Dále došlo k úpravě úspěšných webových stránek http://www.archeologickyatlas.cz/ tak, aby zahrnovaly lokality z Moravy a Slezska.

Město jako laboratoř změny – bezpečné stavby

2021

• PhDr. Jiří Doležel: Kostely a kaple středověké Kutné Hory jako městotovorný a kulturní fenomén (navazující projekt)

  Příprava a dokončení rukopisu publikace na dané téma. Archivní výzkum – zvl. Státní okresní archiv Kutná Hora; studium a rešerše odborné literatury, pořizování příslušné dokumentace, navazující technické práce, zejména na obrazovém aparátu publikace, zajištění jazykových překladů a korektur; vlastní práce na rukopisu. Konzultace problematiky s odborníky spolupracujících pracovišť AV ČR i dalších institucí.

2020

• PhDr. Jiří Doležel: Kostely a kaple středověké Kutné Hory jako městotovorný a kulturní fenomén

  Projekt je zacílen na bližší poznání funkce sakrálních objektů kutnohorského rudního revíru v etapách počátků a prvotní kulminace těžby stříbra ve 13. a 14. století, jejich role ve vytváření specifické kultury horního centra, v duchovní sféře i v genezi Kutné Hory jako městské obce. Nedílnou součástí je rovněž komparace s dalšími evropskými montánními středisky. Projektové práce zahrnují archivní studium (např. Národní archiv Praha, Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, Státní okresní archiv Kutná Hora), archeologický terénní průzkum a dokumentaci (Kutná Hora, havlíčkobrodský rudní revír, štěpánovský rudní revír) i rešerše literatury a dokumentace. Spolupráce s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., probíhá formou pravidelných konzultací (PhDr. Dalibor Prix, CSc.), jako stěžejní výstup plánována monografie (2022/2023).

  V roce 2020 byla realizována terénní dokumentace některých sakrálních staveb ve štěpánovském a havlíčkobrodském důlním revíru (Štěpánov nad Svratkou – sv. Petr a Pavel, Švařec – Nejsvětější Trojice, Havlíčkův Brod – sv. Kateřina), archivní průzkum (Archiv města Havlíčkův Brod) a zejména obsáhlá rešerše odborné literatury k tématu v širší celoevropské perspektivě.

• PhDr. Rudolf Procházka, CSc.: Kovozpracující řemesla ve středověkém Brně v soudobém kontextu středoevropských měst (13. -15./16. stol.)

  – spolupracující: Archaia Brno, z.ú.

  Projekt je zaměřen na poznání kovozpracujících výrob ve středověkém Brně na základě písemných a archeologických pramenů. Zpracovává sociotopografii příslušných řemesel včetně majetkového postavení a účasti příslušných řemeslníků ve správě a  řízení města. Výpověď písemných pramenů doplňuje zmapováním archeologických dokladů výroby. Prostřednictvím přírodovědných analýz konkrétních výrobků a výrobního odpadu bylo studováno zastoupení neželezných kovů a jejich slitin v nálezovém spektru předmětů z archeologických výzkumů, zejména z velkého souboru z Brna-Pekařské ulice. Cílem je posouzení významu kovozpracujících řemesel v ekonomice královského města v středoevropském kontextu.

  Výstup: Kmošek, M., Procházka, R. Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice. Archeologia Technica. 2020, 31(prosinec), 28-41. ISSN 1805-7241. Dostupné z: http://archeologiatechnica.cz/node/358

Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost

2025

• Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Dynamika specializace řemesel v raném středověku

  Raný středověk je období charakteristické prudkou dynamikou sociopolitických procesů. Zvláště ve východní části střední Evropy je bádání nad vzájemným působením narůstající komplexity mocenských struktur a jejich ekonomické báze odkázáno zejména na archeologické nálezy, zvláště pak na artefakty řemesel.  Stávající znalosti ilustrují proměnu časně slovanské podomácké produkce do stále specializovanějších podob. Dořešeny ale stále nejsou příčiny a důsledky nárůstu této ekonomické komplexity. Jak se projevuje řemeslná specializace ve změnách subsistenčních strategií na úrovni domácností i celých komunit? Jakou roli hraje směna – je příčinou nebo důsledkem zvyšující se ekonomické komplexity? Jak je specializovaná produkce využívána pro naplňování politických cílů elit? K hledání odpovědí na podobné otázky a jejich širší prezentaci má tato aktivita ambice přispět. Využít chce mezioborovou spolupráci, zvláště přírodovědné analýzy artefaktového fondu. Společně s analýzou produkčních lokalit se tak snaží popsat charakter produkce a cestu výrobků od řemeslníkovi až ke konzumentovi. Zaměřuje se na archeologicky zachytitelná řemesla klíčová pro chod dobové ekonomiky, tj. zejména produkci železa a kamenných nástrojů.