Pobočka pro severní Moravu a Slezsko – pracoviště Opava

V opavské pobočce ARÚB věříme, že každá archeologická lokalita, byť nesoucí i minimum informací, stojí za profesionální pozornost. Dáváme tak šanci mnoha cenným nálezům a poznatkům promlouvat do složité problematiky vývoje lidských populací. Nové poznatky o minulosti akumulujeme nejen díky našemu zaměření na záchranné archeologické výzkumy, ale také zásluhou systematického vědeckého bádání. S každým dalším nálezem si znovu a znovu ověřujeme, že oblast Českého Slezska (historického Opavska a Těšínska) a severovýchodní Moravy je na archeologické prameny nebývale bohatá.

Prokázali jsme, že život v námi sledovaném teritoriu, ležícím na pomezí dvou velkých kulturních sfér – severoevropské a středodunajské, mezi nimiž zdejší vývoj osciloval – byl v minulosti ještě dynamičtější, než se předpokládalo, a to v řadě námi studovaných období od pravěku až po vrcholný středověk. Doklady tohoto osídlení v podobě množství odkrytých sídlišť, pohřebišť i opevněných sídel prozrazují, že to byl především úrodný opavský region, který poskytoval ideální podmínky pro život. Některé z nálezů, jako „moderně“ ztvárněná petřkovická venuše z Ostravy-Petřkovic, vyřezaná z krevele, se staly světovým unikátem. Nemenší překvapení nám přichystalo i raně středověké hradisko z 10. století v Opavě-Kylešovicích. Vydalo mimo jiné unikátní kolekci opaskových kování, jednu z největších ve střední Evropě, která potvrdila dříve jen obtížně představitelnou rozsáhlejší přítomnost ruských Vikingů, tzv. Varjagů, na našem území v době, kdy se zde formovalo české přemyslovské panství.

Náš mladý tým při provádění záchranných i plánovaných výzkumů využívá nejnovější poznatky v oboru, opírá se o řadu současných progresivních metod jak v terénu (např. magnetometrický průzkum, letecké snímkování, multifunkční využití dronů), tak při kabinetním zpracování a pracuje v souladu s moderními trendy evropské archeologie. Stejně tak jako se v minulosti opavské středisko stalo v rámci ARÚB svým způsobem průkopníkem v oblasti historické (středověké) archeologie, která na sebe vzala ve své době velmi složitý úkol – provádět výzkumy v historických jádrech středověkých měst – tak i v blízké budoucnosti bychom se chtěli dostat do širšího povědomí odborné i laické veřejnosti soustředěním na jiný úsek středověkého bádání, jímž je montánní archeologie. Jsme přesvědčeni, že náš region je ideálním kandidátem pro výzkum hornických (kutacích) prací a s tím souvisejících dalších průvodních jevů, zejména pak v širší oblasti Jeseníků.

Velkou péči věnujeme dokumentaci a záchraně archeologického dědictví Českého Slezska a severní Moravy

Velkou péči věnujeme dokumentaci a záchraně archeologického dědictví Českého Slezska a severní Moravy

Záchranný výzkum na sídlišti z doby eneolitu a popelnicových polí v Opavě-Vávrovicích. Foto P. Rataj

Fakta

Vznik pobočky
2003

Vedoucí pobočky
doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.

Vědečtí a odborní pracovníci
Mgr. Jana GrycMgr. Kateřina Papáková, Ph.D.Mgr. Iva VondroušováMgr. Petr Rataj

Poslání

Vědecko-výzkumné pracoviště se zaměřuje na období pravěku až vrcholného středověku na území Českého Slezska a severovýchodní Moravy. Užší specializace se týká vybraných témat, pro jejichž studium nabízí sledované území optimální podmínky. Příklady jsou sídliště neolitické kultury s lineární keramikou, hmotná kultura pozdních popelnicových polí a halštatu, specifický vývoj severní periferie velkomoravské sídelní oikumeny nebo montánní archeologie.


Odkrýváme naši minulost precizně, vrstvu po vrstvě

Záchranný výzkum středověkého vodohospodářského díla v místě budované suché nádrže Jelení v Karlovicích – Nových Purkarticích (okr. Bruntál). Foto I. Vondroušová

Odkrýváme naši minulost precizně, vrstvu po vrstvě

Vývoj pracoviště a hlavní tematické okruhy

Opavské pracoviště Archeologického ústavu ČSAV bylo zřízeno v roce 1955 jako expozitura jeho brněnské pobočky. Po vzniku samostatného brněnského ústavu v roce 1970 se stalo jeho integrální součástí jako samostatný útvar (na úrovní vědeckého oddělení), provádějící komplexní archeologický výzkum v oblasti Slezska. Po roce 1989, kdy postupně docházelo k zásadní transformaci československé a české vědy, včetně výrazného snížení počtu pracovníků všech kategorií, byl takovou znatelnou redukcí postižen v roce 1993 i ARÚB. Její první obětí se stala poněkud unáhleně právě opavská expozitura. Nicméně po jisté konsolidaci české vědy se ukázalo, že takové rozhodnutí nebylo pro nově zvolenou koncepci a strategii ARÚB, především ale pro naši archeologii jako celek, pozitivním řešením. Proto byla v roce 2003 činnost pracoviště jako vědecko-výzkumné základny obnovena.

Ta se v souladu s novou koncepcí orientovala na vybrané úseky pravěku a raného i vrcholného středověku, jakkoliv sledovala i ostatní důležité aspekty archeologické práce, zejména v oblasti záchranné činnosti. Teritoriálně opět sledovala region Českého Slezska a severovýchodní Moravy. Pracoviště, které po 65 letech existence získalo zcela nedávno svůj vlastní samostatný objekt, je moderně vybaveno pro provádění, dokumentaci, laboratorní zpracování i kabinetní vyhodnocení jeho terénních aktivit. Za relativně krátkou dobu svého novodobého trvání realizoval opavský tým tří odborných archeologů a dvou techniků desítky archeologických akcí, majících v řadě případů zásadní význam pro poznání jednotlivých kultur a časových období; a to nejen v regionálním rámci, ale i v širším středoevropském kontextu.

Těžištěm jsou především období neolitu, eneolitu a komplexu lužických popelnicových polí, na něž je Opavsko vskutku bohaté, k významným náleží i lokality doby římské, výjimečné, i když nečetné, jsou nálezy související s dobou stěhování národů (zlomky hunských kotlů). Zcela překvapivá zjištění přinesly odkryvy slovanských pohřebišť, opevněných sídel i otevřených osad, dokládající mimo jiné velkomoravský zásah do těchto periferních oblastí v průběhu 2. poloviny 9. století i angažmá cizích (východních) elit při výstavbě země v následujícím věku. Pozitivní výsledky vykázal také výzkum v historickém jádru Opavy i některých dalších měst, zvýšená pozornost byla a je věnována rovněž drobným středověkým opevněním, tzv. hrádkům. To vše se odráží v bohaté publikační činnosti, přednáškách pro veřejnost i odbornou komunitu, ale také výstavních aktivitách. Pracoviště ve spolupráci s dalšími oprávněnými archeologickými organizacemi působícími v Moravskoslezském kraji koordinuje činnost Regionální archeologické komise pro tuto oblast, úzce spolupracuje s řadou muzeí, zejména se Slezským zemským muzeem v Opavě, ale i významnými regionálními hráči z pohledu archeologie, ať už je to např. muzeum v Českém Těšíně, Novém Jičíně, Ostravě, Bruntále nebo Jeseníku. Podílí se taktéž na výuce archeologie na Slezské univerzitě, pořádá odborné konference, semináře či workshopy.

Při popularizaci výsledků výzkumu spolupracujeme s muzei a dalšími institucemi v regionu.

Při popularizaci výsledků výzkumu spolupracujeme s muzei a dalšími institucemi v regionu.

Archeopark Chotěbuz-Podobora vybudovaný Muzeem Těšínska na základě výsledků našeho dlouhodobého terénního výzkumu lokality. Foto L. Poláček

Adresa a kontakt na pobočku

Pekařská 36a
746 01 Opava
tel: +420 553 821 603

Kam dál?